Borovany 24-26.4 2015, 64km
Motto:
………….. nevíme vlastně, co chceme,
snad jenom ženu z Hotentot kmene.
Členové a jídlo :
Peťa a lečo
Tomáš a guláš
Pavel a chilli con carne
Termín vandru domlouváme hned v lednu. Bude to poslední víkend v dubnu. V dubnu totiž ještě nikdo nemá nic domluveného. V květnu už se asi nikdy nesejdeme, to mají všichni pořád nějaké aktivity.
Pátek Borovany-Slavče 17km
Ve 14.10 přijíždí Peťa do Rantířova. Chtěli jsme hned vyjet pro Tomáše do Kostelce, ale jelikož se někde ztratil náš Vilda, který už měl být dávno ze školy doma, prvně ho musíme najít po sousedech. Takže ihned nabíráme sekeru 15 min. a Tomáš už volá, kde jsme.
Tomáš cestou vyřídí pár telefonátů, a proto ho necháme sedět vzadu. V 16.15 parkujeme v Borovanech na náměstí. Tvrdím klukům, že má v noci na neděli pršet. Nevěří, ale přes to beru plachtu. Jak ji rvu do báglu, tak si na gemě roztrhnu zip – což jak vědí majitelé této značky, je velký problém. Tomáš se samozřejmě škodolibě směje. Peťa jako druhý majitel gemy v našem teamu se snaží Tomáše nějak setřít, aby nebyl tak na koni.
Vyrážíme po červené na Trhové Sviny a cestou hledáme nějakou hospůdku, aby se nám pěkně šlo. A ještě v Borovanech na nádraží ji nacházíme. Dáváme Gambrinus Excelent 11°.
Borovany-nádražní občerstvení
Jen pro informaci. Mám na mobilu zapnutý sports tracker, takže měříme přesně nachozenou vzdálenost i s každým zblouděním, což se občas přihodí i starým mazákům jako my.
Proč mám tělo propíchané špejlemi?
Trhové Sviny nás zaujali na náměstí pomníkem z první světové války a kousek pod náměstím vyzývavou restaurační zahrádkou. Točí Svijany což nás potěšilo, takže na 15 min. zastavíme na jednu jedenáctku.
Zelené šaty, botky rudé,
zejtra moje svatba bude
Trhové Sviny
Ale rychle dál. Máme před sebou ještě minimálně 10km. Tomáš určil, že nejlepší bude spát někde u Slavče, tak to hodláme dodržet.
Vyrážíme po naučné stezce Trhosvinenko přes Buškův hamr. Ten je sice zavřený, ale dá se podívat na náhon a mlýnská kola. U Svaté Trojice (která nás mile překvapila) se opět dostáváme na červenou značku, kterou Na Stráni ztrácíme a zjišťujeme, že se nemá cenu vracet a zbloudění využíváme ke zkrácení trasy za pomoci azimutu a topografie. Jdeme kolem tří rybníků přes pole s posedem a myslivcem, kterého Tomáš slušně požádal, aby nás nestřelil.
Svatá trojice
Slavče
Za tmy docházíme do Slavče, kde ohříváme před hospodou 1200g chilli con carne a já skočím do hospody pro gambrinus 10° nepasterizovaný. Po jídle se přesouváme do vnútri, kde je narváno, ale tři místa se našla. Místním sportem jsou jednoznačně šipky. Vypijeme Plzeň a ve 23.00 Jdeme směrem na Dobrkovskou Lhotu. Ihned za Slavčí ale uleháme u místního sportovního areálu. Dnešních 17 km je slušný základ pro další dny. Je jasno, krásné hvězdy, ale v mžiku usínáme.
Sobota Slavče – Ostrolovský Újezd 41 km
V 7.00 budím ostatní. Je krásně a spacáky nejsou vůbec mokrý. To je dle mého gusta. Jdeme bez snídaně, jelikož Tomáš miluje snídaně před vesnickou prodejnou Jednoty za vůně čerstvého pečiva. Já jsem ale zvyklý snídat po probuzení, proto docela trpím hladem, než ujdeme těch 7 km do Besednice.
Cestou do Besednice
Takovéto parády jsou po cestě
Besednice
Besednice
Zde kupujeme v prodejně Budvar 10° v láhvi a samozřejmě Tomášovy rohlíčky. Na městečku se posadíme u Íčka a posnídáme hermelín, vysočinu, Tomášovy pálivé papriky po kterých se Peťa rozškytal a mě pálila huba, když jsem si s nožem od paprik ukrojil salám.
Z Besednice jdeme na rozhlednu Slabošovku, která je otevřená, což mě opravdu překvapilo.
Slabošovka
Slabošovka
odpočinek
Dále po zelené do Malče a do Chlumu a nakonec na sedmnáctém km Svatého Janu nad Malší. Zde se podívám do kostela, který je opravdu zajímavý a hned vedle je pěkná hospůdka s malinovkou a Samsonem 10°. Mají tady vedle dveří cudný obraz s mírně erotickým zážitkem při senoseči. To musíte vidět nebo aspoň zažít.
Já si ty nohy snad uříznu
Tomáš už zase pravidelně všude sundává boty. Takže gelové vložky z Hudy za 600,-asi moc nepomohly. Dále jsme si uvědomili, že jsme pili pokaždé jiné pivo a mohli bychom se na to po zbytek vandru soustředit a udělat rekord v počtu druhů. Což se nám moc zamlouvalo.
Svatý Jan nad Malší
svačinka
V Římově na dvacátém šestém km se podíváme na hráz ÚN Římov a v hospodě dáme Černou Horu 11° a kofolu. Takže to už máme sedmý druh. Trochu nás pobavilo, když se u vedlejšího stolu zeptal vrchní malého kluka, co si dá na pití. Ten řekl, že fantu a na to mu vrchní říká, jestli viděl před vesnicí tu ceduli Římov. Takže to znamená, že dostane maximálně kofolu. Nám pak řekl, že každý kdo navštíví Římov, musí vidět křížovou cestu, která má 6km. Takže část té cesty musíme absolvovat. Prý je to třetí nejnavštěvovanější poutní místo u nás – no nevím.
Hráz vodního díla
Tady by Troška slintal blahem
Jdeme po modré do Dolní Stropnice a pak po zelené do Pašinovic. Cestou se ale zase ztrácíme a ptáme se na cestu, když ale po třetí zbytečně lezeme do slušného kopce jsme opravdu zoufalí a nikdo už mi nevěří, že to máme pořád pod kontrolou.
Tenhle kopec jsme si dali několikrát
Palce nám držel i Jarda Jágr, jako patron všech zbloudilých pocestných
V Komařicích, kam se už vysílení dostáváme v 7:20 zjišťujeme, že tady není žádná hospoda, i když tady má být jak nám řekli v Římově.
Nakonec jsme se do těch Komařic dostali
Ale hned zase pryč (až Tomáš odpočine chodidlům)
V zoufalství se ptáme borce ze kterého táhne rum a doufáme, že nám řekne něco o zdejších hospodách po okolí. Poslal nás tedy do Ostrolovského Újezda, kde prý jsou dvě hospody a z toho má být jedna fakt luxusní. Nevíme tedy co dělat, je to dalších 6 km a to už by bylo celkem 41 km a k tomu se zase chýlí k soumraku. Posedíme za vsí na mostě a rozhodneme se, že tuto depresí nabitou vesnici opustíme a jdeme do Ostrolovského Újezdu. Valíme po zelené přes Jedovary a ani se nejdeme podívat na řopík. Za šera přicházíme před zámek na náves. A hospoda zavřená. Procházíme na konec vesnice a ptáme se borce na zahradě, kde mají ty dvě hospody. Tak prý mají jen jednu a to tu co je v sobotu večer zavřená. To nás podlomilo.
Co budeme dělat?
Připravujeme si nocleh za zastávkou a najednou kolem prochází holka a odemyká hospodu. Peťa za ní hned běží a domluví, že nám natočí tři piva, i když si šla jen koupit cigarety. Dělá zde totiž obsluhu. To nás to ale potěšilo. Je to úplně mrtvá ves a snad nikoho jiného jsme tam už neviděli. Uleháme za tmy a já očekávám noční déšť dle předpovědi. A taky jo, v 1:30 začíná kapat. My se tedy přesouváme do čekárny a lebedíme si, jak to máme pošéfovaný.
Neděle Ostrolovský Újezd – Borovany 6 km
Vstáváme a je zataženo. Hned pod střechou i snídáme nekonečnou nudli. Nudle jsem ale nezlámal a pak jsem poslouchal Tomášovo brblání, kdo to jako má takhle jíst.
Takhle jsme si cestou ušoupali nožičky.
Když vyrážíme, tak začíná pršet. Naštěstí zatím jen trochu. Jdeme na rodiště Jana Žižky z Trocnova. Jsme tam za chvíli. Schováme bágly pod přístřešek a projdeme si naučný okruh 1 km dlouhý.
Do Borovan přicházíme před jedenáctou.
Jedeme hned bez oběda směr Jihlava. Cestou v Třeboni, ale Tomáš uviděl pivovar s restaurací a řekl, že ještě nemáme v seznamu Regenta. Tak jsme zastavili u náměstí. Peťa koupil lístek na parkování i když se to v neděli nemusí a jdeme do pivovaru. Tam je ale zavřeno. Naštěstí nám zkušený majitel psa poradil restauraci besedu, kde ho točí. Tak jsme si tam skočili. Peťa chudák ovšem pije nealko Birell polotmavý. Ale to nevadí, jelikož máme hned o jeden druh piva více. Cestou k autu přes náměstí vidíme, že mají zeleného Platana. Tak si dáme malého, a jelikož útočíme na rekord v počtu druhů piv vypijeme ještě malého Lobkovice 12°, Rychtář 11°, Černá Hora 10°, Platan kvasnice 12° a Peťa nás povzbuzuje a dává si Birell světlý, což je další druh do seznamu. Tomáš ho ještě cestou k autu láme, že mu koupí v prodejně u Vietnamce dalšího nealko lahváče, ale již bez úspěchu.
Domů přijíždíme již ve 14:15. To jsme mohli klidně přihodit dalších 16 km, aby to bylo za celý vandr aspoň 80 km, ale to až příště s Davidem.
Jo a těch druhů piv bylo nakonec 17. Zapsal Pavel