18. – 20. 10. 2019, Valašské Klobouky-Vizovice
Pátek 14km-Sraz s Peťou v 10:10 u Kauflandu. Od Tomáše v 10:20. Před Brnem zácpa a ve Vizovicích jsme dvě minuty před odjezdem autobuse. Tomáš říká, že to je přesně naplánovaný. Ve Val. K. jdeme na pivo do Pivnice u Fandy. Mají 10 a 11 Radegast a 11 Kozla. Pijeme Radka 10 a 12. Peťa 2x, já 1x a Tomáš 1x. Tomáš dokoupí špekáčky a nějakej salám a kebab místo oběda a vyrážíme po červené na Královec. Cestou bloudíme a po náročném výstupu spočineme na hřebenu, kde bloudíme podruhé a i přes radu místního turisty jdeme spíš azimutem. Rozhledna na Královci je famózní. Cestou na Ploščiny je několik nádherných view pointů. Na Koučité opouštíme hřeben, už se stmívá a přicházíme do Střelné. Tomáš cestou v autě zjistil, že je zde hospoda U tří soudků, takže i po tmě jdeme na jisto. Na zápraží vaříme vídeňský guláš s feferonkou a v 19:15 sedíme uvnitř. Pijeme Radegast 10, já 3, Tomáš 3 a Peťa 5. Objednali jsme borovičku a šenkýřka říká, že má jen žlutou. My samozřejmě nevíme, co to znamená, jelikož na Slovensku říkali zlaté dřívko, což mělo být lepší pití. Ona nám řekla, že je „průtoková“ což pořád nechápeme a ona říká „no je hnusná“. Je cítit po pendreku. No nic moc. Ve 22:15 odcházíme do předem připravených pozic. V noci mlha, ale pod střechu je to dobrý. Sobota-Vstáváme v 7:30 a byl to Peťa, který nás budil. Sbalíme a jdeme do pekařství pro rohlíčky. Tomáš chtěl i buchtičku, ale nebyly. Za vsí na kopci je turistická zvonice. Tam jsme se královsky najedli a pobavilo nás vybavení. Na latríně telefon, bezpečnostní pásy, hodiny, splachovadlo, věšáky. V hotelu Pod Širákem byly kóje na spaní. Voliéra s párkem bažantů zlatých atd. Jdeme přes Francovu Lhotu do Pulčína. Tam v Trampském hostinci dáme, já Březňák 10 a kluci Hrádek Slavičín 12. U Palčínských skal necháme bágly a zařadíme se do davu lidí a jdeme skalním městem na Hradiska (773 m). Tam se dáme do hovoru se stráží NP. Říká, že dál se nesmí, protože tam jsou vlci, medvědi, rysové, krkavci, orlové, jestřáby, sokoly, datlové a strakapoudi. Cestou do Lidečka nabíráme vodu u studánky. Baví se tam s námi jedna paní na kole, bere si asi 20 litrů vody. Manžel je prej prase, pije vodu ze studny u pole, večer se nemyje a leze pod peřinu špinavý. „Já mám takovýho hroznýho chlapa.“ V Lidečku koupíme plechovky Radka a jdeme přes Čertovy skály, kde je spousta lezců, na hlavu hřebence Vizovických vrchů. Šli jsme přes několik vrcholů, co měli přes 700 metrů a na posezení u Vařákových pasek vaříme lečo s papričkou. Papričky jíme celý vandr ke snídani, obědu i večeři, jelikož jsme všichni doma vzali čerstvé, co pěstujeme. Tomáš vzal mini chilli salámky, ale vůbec nepálili. Blíží se večer a plánujeme, kde budeme spát. Chceme ohniště, posezení a rovný plac pro spacáky. V 18:00 přicházíme na rozcestí pod Suchým vrchem. Tam je vše, co potřebujeme. Ještě za světla rychle nasbíráme dřevo a připravíme bivak. A je tma, opékáme špekouny, máme pivo, placatku slivovice. Ve 21:00 lezeme do spacáků, je docela vítr, v noci je 10 stupňů. Neděle 13km-Ráno vstávám v 7. Nemůžu dospat a budím ostatní. Uvaříme nekonečnou nudli a razíme na rozhlednu Doubrava, ta má ovšem zavřeno. Navštívíme Janův hrad a až ve Vizovicích u parkoviště s autem trháme jablka. Tak takto mizerný vandr co se týče ovoce, jsme dlouho neměli. Cestou domů na ONO koupíme pití a uvaříme segedín z Lidlu. Byl nedobrý a už ho kupovat nebudeme. Peťa si místo chleba vzal 15 rohlíků a skoro nic k jídlu nám nezbylo. Celkem jsme ušli 55 km.
